Letošní sezónu jsem toho moc opravdu nenajezdil, bylo to něco 2x více než kolegové Roman a Spurtér objeli během jednoho závodu Okolo republiky nonstop. Nicméně i tento nesystematický trénink přinesl ovoce v podobě účasti na jednom závodě a získání jednoho bodu do hodnocení družstev ve Slezském poháru. To, že těch bodů jsme celkem získali přes 1240, to už nemusí nikoho zajímat... Já jsem na svůj bod hrdý a určitě nebýt jeho, tak nevyhrajeme. Říká se přece každý bod dobrý, tak o tom nemůže být pochyb. Více to zdůvodňovat nebudu, myslím, že to musí být každému jasné :-) I proto jsem se dostavil na vyhlášení SP za rok 2007, abych si tyto slastné pocity vychutnal s mými skvělými kolegy. Jako bonus mi je ctí se dokonce měsíc kochat pohledem na ultramegamonumentální trofej, která po vzoru Stanlye cupu bude kolovat po našich domácnostech, snad s ní bude zacházeno slušně, tak jako tomu bude u mě (prostě stačí co dva dny na ni utírat prach a odhánět mouchy). Jinak bych chtěl vyjádřit soustrast našemu druhému týmu, že byli až třetí :- ))

No teď trochu vážněji. Vyhlášení samotné proběhlo poměrně poklidně, až jsem byl překvapen, že nikdo si od nás nedal ani deci piva. Myslel jsem si, že tím pro mě program týkající se SP v sobotu skončil, ale mýlil jsem se. V Novém Jičíně jsem totiž s jedním nejmenovaným kolegou cyklistou (který je také z NJ a jezdil před rozpadem za Silesii a na hlavě má takové zajímavé cirkusy a křestní jméno začíná na O.) šli na jedno pivko. Ale zvolili jsme špatnou hospodu, protože jsme tam potkali kolegy cyklisty z Cyklokramo Suchdol n.O. Ne že bychom nebyli rádi ze setkání, ale hrozilo, že nezůstane jen u jednoho pivka, což se nakonec potvrdilo. Nicméně pan Toman má výbornou slivovičku, doporučuji všem stavit se za ním na košt při nějaké vyjížďce, ještě má 39 litrů… :-) Naši kolegové zde oslavovali své úspěchy ve SP (pan Adamčík, Kramoliš, Knytl aj. umí pěkně potáhnout nejen v závodě :-)) a je třeba říct, že zaslouženě. Jen prohloupili, že si nekoupili licenci do SP, byli by v týmech druzí (a naše dvojka tým by byla bramborová, takže děkujeme !). Hoši (a slečna a dámy) to jsou sympatičtí, o tom žádná a taky umí pěkně oslavovat, o tom taky žádná, prostě důstojní kolegové po všech stránkách… Zároveň jsme prohlédli fotky, které vytáhl z archívu pan domácí (Váhala jest jeho jméno, který také jezdil závodně na vyšší úrovni, ale momentálně se jen kochá krajinkama, což je škoda, protože by mohl pěkně zamíchat kartami ve SP). Byla radost pohledět, jak se rodila cyklistika v tomto regionu, nicméně v těch péřovkách bych na zimní tréninky nechtěl jezdit… Doufám, že někdy vyrazíme na společný trénink a utužíme vztahy těchto dvou prestižních týmů, myslím, že to bude pěkný balík. Také bych chtěl pogratulovat k zisku všech pohárů, nebylo jich málo, holt zřejmě slušný oddíl (ale až po nás). Tož tak je to.
(prožil a poté sepsal Daniel Filip / Doktor)