Letošní Mistrák republiky amatérů v cyklistice byl pro CK Frenštát historicky úspěšný.
LÁĎA PELC JE MISTR REPUBLIY V SILNIČNÍM ZÁVODĚ !!!!!!
A teď pěkně popořadě. Klatovský klub pod záštitou Šumavské unie amatérských cyklistů uspořádal jak časovku jednotlivců, tak i silniční závod s hromadným startem. Vše se startem a cílem v Klatovech. Časovku měli všichni na stejné trati a délce 16,7 km ve zvlněném profilu. Silniční závod pak na 21 km dlouhém kopcovitém okruhu s dojezdem mimo okruh ve stoupání za městem.
I přes nízkou účast našich členů se dva závodníci modrých barev vydali vstříc dálavám a mistrovskému klání. Rodina Pelcova se postarala téměř o vše, takže mi stačilo dostavit se na místo srazu do Rožnova s licencí a týmový autobus plný lidí z realizačního týmu se o vše vzorně staral, až jsem málem zapomněl, že jedu na závody. Když venku peklo jak v pekle a bylo +37°C ve stínu, tak klimatizace pracovala vzorně a jen jsme si plánovali jak to provedeme aby byli všichni spokojení. Snažili jsme se na poslední chvíli sehnat ještě posily z našich klubových řad a moravského kouta republiky, leč marně
Na Klatovském podniku jsme se ze SPACu sešli v této sestavě: Já a Tlamík, Tom Celta s Marťou Novákovou, Milánek Masný, Peťa Baranů, pan Glogar a pak ještě mládežníci z Petřvaldu. Jinak skromná účast ve všech kategoriích byla nahrazena opravdovou kvalitou. Nepřijel nikdo, kdo by nepomýšlel na medailové umístění. Neznalí věci se při čtení startovní listiny mohli podivovat co tady dělá František Raboň, ale „naštěstí" šlo o jeho otce, který však mimo jiné je mistr světa a asi 15-ti násobný mistr republiky a dal doslova a do písmene na prdel všem v časovce a to málem i mi a to jsem zajel nad svůj letošní průměr.
Večerní obhlídka trati proběhla hladce, pouze jsem si zapomněl vzít více pití, protože večerní vzduch byl velmi kvalitně zahuštěn mouchami a jinou létající havětí. Obhlídli jsme s Tlamákem díry, zatáčky, otočku a kopce a bylo jasné, že to není zas tak těžké, jak vypadalo v propozicích. Odhadoval jsem nejlepší čas na 22 minut a opravdu tak i bylo. Jedinou otázkou bylo, kde technický ředitel našeho týmu sežene něco na čem bych mohl jet. Nějak se tady nedostavili kluci ze SPACu, od kterých bych si mohl půjčit diska a nějaké přední rychlé kolo, tak nezbývalo než zjistit, jestli mám opravdové kamarády i jinde v republice. No a nabídek bylo naštěstí dost, tak to asi nebude s tou naší pověstí tak zlé..
Nakonec to dopadlo tak, že jsem si to už musel psát, abych věděl, co mám komu vrátit.. :-D naštěstí nohy jsem měl vlastní
Disk jsem si půjčil od Luďka Blinky, přední kolo od Milánka Masného, helmu od Kristiána Škody, návleky od Láďě Pelcíka a boty jsem měl myslím vlastní Sobota byla plná deště a bouřek a s přibývajícím časem se to vylepšovalo, takže už jsem ve 12:34 startoval jen na mokru, zato už citelně foukalo, na čemž vydělal nejvíce Libor Pohanka, který startoval hned v 10 hodin a zvítězil s absolutně nejlepším časem 21:57, což je průměrná rychlost 45,6 km/h takže klobouk dolů! Druhý byl Petr Novák z UACu (22:02), třetí Luděk Blinka (22:15), čtvrtý Tomáš celta (22:32) a pátá moje maličkost v čase 22:47. No moc jsem si nevěřil, kolo jsem měl jak profík a nakonec jsem si splnil své tajné předsevzetí být nejhůře pátý, abych byl jakš-takš spokojený
. Láďa Pelc se jako jediný bez časovkářského speciálu vydal na trať jako raketa a dokázal že to umí i tak, 8.místo v kategorii kde Franta Raboň zajel čas 23:05!!!! na kole od svého syna (na které jsem koukal fakt s otevřenou pusou..) tak v takové konkurenci je to opravdu slušné, když vezmu že já na kole poskládaném z toho nejlepšího co se ten den na parkovišti vyskytlo jsem byl pátý... Výsledky měli pořadatelé téměř okamžitě a hlásali je i rozhlasem, díky čipům na noze bez chyb a protestů. Vyhlášení proběhlo v prostředí bývalých kasáren u kanceláře, kde jsme nafasovali i svačinu formou salámo-sýrového talíře s chlebem (přišlo to vhod), ikdyž jsme se nikdo na bedně neumístili, tak jsme s „rozjetím" byli spokojeni, což jsme důkladně zanalyzovali při posezení na Klatovském náměstí pod Černou věží :o))
Nedělní vrchol pak pro mě (kat.B) přišel v 9:10, kdy jsme odstartovali na okruhy. Bylo to takové mokré a upršené, ale pořád lepší, než vedro a tekoucí asfalt. První stoupání jsme absolvovali pohromadě a odpadli jen chudáci s defektem, kterých nebylo málo. Během prvního kola ze všech 24 startujících píchlo hned 5 lidí. Asi v polovině prvního okruhu jsem byl jeden z těch nešťastníků i já
No nečekal jsme to a byl jsem z toho v háji. Zastavil jsme a jel kolem někdo z áčka a jel nějak divně, tak jsem se ho optal a on že už nemůže „?" a já ať mi půjčí zadní kolo, tak jsem mu ho sebral a vyrazil na zběsilou stíhací jízdu, avšak dlouho jsem se neradoval. Opravdu to byl den na defekty jak dělaný, ale nějak to trochu ještě šlo, tak jsem nějak dojel až do depa, kde jsem si vzal své vlastní rezervní kolo a pokračoval ve stíhačce balíku, na který jsem ztrácel původní asi minutu až dvě navýšenou o další. Sil jsem měl dost, tak jsem to drtil na velkou a fakt jsem věřil že by to mohlo nějak vyjít, kdyby se ve předu moc nejelo. Při nájezdu do třetího kola (45.kilometr) jsem měl díru 2,5 minuty, ale sil ubývalo. Předjížděl jsem odpadlíky a ani jsem se s nimi nevezl, protože jsem jel svou stíhačku, při které jsem se ani nenapil a držel se furt za spodek. Na konci třetího kola, když jsem je stále nikde neviděl to už nevypadalo dobře. Při výjezdu na hlavní cestu jsem viděl balík na horizontu kopce pod cílem a když jsem tam dojel já, tak jsem na ně ztrácel stále více než 2 minuty a to byl bod zlomu, kdy jsem s tím seknul. Vypadal jsem jako bych jel Paříž-Roubaix v dešti a byl jsem zklamaný. Po dvouhodinovém boji jsem závod vzdal a doufal jsem, že Láďa Pelc nebude smůlu jako já.Start kategorie „D" byl zhruba ve 12 a tak jsem stihl shlédnout všechny jejich průjezdy a počínání. Po prvním „oťukávacím" okruhu už ty další jezdili stejně rychle jak mladší kategorie a v balíku jich ubývalo jak peněz před výplatou :o) Láďa se neflákal a zkoušel to spolu s Frantou Raboněm a dalšíma borcema rozhodnout v kopcích, ale pořád to byla velká skupina až konečně v posledním kole se rozdělila a pod cílový kopec jich přijelo asi 5. Ihned začali nastupovat a jet na doraz a bylo vidět že jsou to všechno zkušení závodníci a vůbec se s tím nepářou. V místě kde už se stoupání zvedlo a slabší jedinci dávali malou placku, tak Láďa založil, zarval, vyrazil a získal hned několikametrový náskok. Všichni koukali co na to Raboň a ten se zvedl a ostatní tak trochu čekali že jej dojede a oni je přeskočí. Tlamík svůj náskok držel i 100 metrů před cílem, když se naposledy ohlédl tak jsme trnuli jak u hororu a soupeři z posledních sil předjížděli jeden druhého ale na Ládíka to nestačilo. Cílem projel jako první a až několik metrů za ním skupinka spurtující o druhé až páté místo. Setřeli jsme pot z čela a utíkali za kopec najít vítěze. Byl to nádherný závěr a byl záplatou na mou posmutnělou cyklistickou duši. Tlamík je mistr republiky...!!!! A tak to zůstane nesmazatelně zapsáno do historie. Ládíka jsme nakonec našli jak se pase u příkopu, zatlačili jsme mu oči zpátky do důlků, srolovali křečáky, dali napít a odvezli ho do místa kde bude vyhlášení.
Pořadatelé opět s vyhlášením neotáleli a než nám Ládík pověděl všechny zážitky, tak už se hrnul na bednu a přijímal gratulace včetně oblíknutí mistrovského dresu. Byl jsem v tu chvíli tak trochu hrdý, že jsem ve stejném klubu jako Tlamík a že od něho můžu chytat závodní rozumy, které jsem jako mladý pochytit nestihl.
No a pak už byla jenom pohoda :o) v našem pěti hvězdičkovém hotelu jsme se umyli, týmoví asistenti nanosili všechno do týmového autobusu a týmový řidič nás odvezl do místního saloonu na oslavnou večeři. Jídlo bylo skvělé a náladu nepokazila ani drátěnka v talíři, což je asi místní folklór, protože se nám paní servírka hrozně divila co jako reklamujeme, že je ta drátěnka přece taky dobrá.
Večerní příjezd do bydliště našeho mistra byl v pozdních hodinách, tak jsme nemuseli odrážet nájezdy fanynek ani novinářů, což bylo opravdu výhodné.
Nezbývá než pogratulovat vítězi a přát si potkat jej v mistrovském dresu, na kterém bude logo CK Frenštát.
