Galy, sobota 5.12.
Běžecké závody jsou stále populárnější a letošní zima beze sněhu jim nahrává. Sobotního "Běhu do Pusteven", trat 6400 m s převýšením 415 m. se zúčastnilo rekordních 310 běžců všech kategorií. Absolutním vítězem se v letošním 40.ročníku stal, jako loni, Jan Polášek (AO Slavia Havířov) za 24:22 a první žena, celkově 64., Bobotová Kateřina (AK Kromeříž) za 31:34.
Mezi náma domácíma jsme modré blesky CK Frenštát hájili v zastoupení Zbyňa celkově 39. (v kat. A 28.) 29:02, Mira 46. (32. v A) 30:07, Patrik 55. (40. v A) 31:03, Galy 89. (58. v A) 33:31 a Ruda 108. (11. v C) 34:26. Za zmínku určitě stojí výkon Lukáše Krpce, našeho bývalého člena, který doběhl celkově 15. (10. v kat.A) s časem 27:17. Po mé předloňské premiéře na tomto závodě jsem si letos užil krásný závod na pevném, mokrém podkladu. Skvělá atmosféra na startu byla přerušena startovním výstřelem a všech 310 běžců vyrazilo jako štvaná zvěř a jelikož je to po startu z kopce, tak to byla ještě pořád sranda. Pak jsme se u kamenolomu vřítili na Knížecí cestu a setrvačnosti se dalo využít tak n a10-ti metrech, což je oproti kolu značný rozdíl. No a pak mi připadalo, že stojím a ostatní se kolem míhají, ale díval jsem se dolů a cesty ubíhala, takže jsem nepanikařil a v husté mlze jsem jen odhadoval jestli už mě předběhli všichni nebo ne. Ale vždycky se objevil někdo, kdo zezadu přifuněl a já jsem snažil s ním nahodit řeč, ale oni furt někam utíkali. Tak jsem se začal vážně zabývat otázkou, jestli bych neměl zrychlit. Odpověď byla stále stejná - nikam se nežeň, je to dlouhé dost, finiš je tvůj :o) No ale kdo mě aspoň trochu zná, tak ví že v závodě nedokážu taktizovat. Od poloviny tratě, tedy od prvního mostu, jsem měl plán začít využívat úseků, které nejsou tak prudké a zrychlí. Takže za mostem jsem doběhl Haryho a během tohoto manévru mě předběhla 2.žena v pořadí a musím říct že pohled to byl smutný, krásná holka vám utíká a vy běžíte jak po rovině a ona mizí v dáli v mlze :) Závod pro mě už byl konečně závodem a prokousával jsem se postupně mezi soupeři a využíval naprosté znalosti tratě a svého instinktu. S blížícím se vrcholem jsem byl stále v klidu a nic mě nebolelo ani nepíchalo, takže jsem se těšil na závěr. Setřásal jsem postupně všechny kdo mi zalovili háka a radoval jsem se z toho, že jsem neskočil jako někteří borci, kteří to přepálili a postávali od půlky trati na kraji a snažili se pokračovat, ale tělo nemohlo. Od parkoviště, kde máme cíl cyklistického závodu, tak tam jsem prodloužil krok a jako srnec jsem přeskákal všechno co bylo přede mnou, cílem jsem proběhl jako vítěz a bylo mi skvěle, teda trvalo mi asi 3 minuty než jsem to byl schopen někomu říct, ale bylo to tak.
Dobře zorganizovaný závod, modré blesky v popředí a skvělý pocit, že můžu běhat a bylo to jen o minutu horší než předloni. Z mého pohledu oslava života zdraví, z pohledu ostatních příprava na nedělní Lysa Cup. V pondělí ráno kompletní výsledky na stránkách pořadatele stále nejsou, ale díky Zbyňovi máme alespoň foto-verzi. Rozhodně se těším na příští ročník a doufám, že mě přestane bolet koleno :o)

Výsledky Běhu do Pusteven