Jana - Dneska ráno jsem s mamkou vyjela do Dolní Lutyně u Bohumína, kde se konala hodinovka. Po příjezdu do místa konání jsem si zašla pro číslo a jenom co jsem se vrátila k autu, už přijel Tlamík se Stančasem. Trochu jsme pokecali a začali se připravovat na závod. Kolem jedenácté hodiny jsme se začali řadit na start a v 11:05 zazněl start. Čekalo nás minimálně 60 minut závodu na 7mi kilometrovém okruhu. První okruh se jel velice pomalu, až jsem si říkala, že se takovým tempem zajede málo okruhů. V druhém okruhu se to začalo trochu více rozjíždět. Ve čtvrtém okruhu se to začalo trochu trhat a konečně se opravdu závodilo. Projeli jsme cílovým prostorem a slyšeli jsme pískání rozhodčích, což znamenalo nájezd do posledního okruhu. Teď už za to všichni vzali a jelo se, co to dá. Já jsem toto tempo vyrdžela jenom do 3km do cíle a první skupina mi ujela. Druhá skupina, která se také urvala byla pro mne pomalá, takže jsem dojela osamocena do cíle na 3. místě v kategorii ženy. Tlamík, který byl při dnešním závodě opravdu aktivní dojel na skvělém 1. místě. Po našem dojetí do cíle odstartovali muži a junioři, kde jsme měli také zastoupení a to Stančase a Kristiána, kteří dojeli na 14., respektive 15. místě.

Kristián - Příprava na dnešní závod pro mě začala vlastně už včera. V plánu jsem měl jen takové lehké vyjetí, ale když ono bylo venku tak krásně… Domluvil jsem se s Martinem Žačokem a spolu jsme najeli něco kolem stovky přes ty naše Beskydské kopečky. Dnes se na to Martin raději vykašlal a nechal mě v tom samotného.
Start mojí kategorie byl ve 12:15, a tak jsem před devátou vyjel na kole z Příbora a dal si něco přes 70 km na rozjetí. Ne že bych neměl rád Ostravu, ale můj orientační smysl mezi paneláky nefunguje, a tak jsem to vzal oklikou přes Velkou Polom, Hlučín a Šilheřovice. Na chvíli jsem nakoukl i na území našich polských sousedů a pak rychle zpátky přes Odru do Bohumína. Zde už mi to začalo být povědomé z loňské časovky. Na místo startu a cíle už jsem dojel bez problémů. V tu chvíli kolem projížděla skupina, kterou vedl s úsměvem od ucha k uchu Tlamík Láďa. Ve skupině byla i Jana. U prezentace jsem potkal Martina Stančíka, který startoval ve stejné kategorii jako já. Shlédli jsme dojezd předchozí kategorie, ve které dojel Láďa na druhém místě a už přišel čas na start té naší – muži a junioři.

První kolo se celkem dalo, snažil jsem se držet v první polovině startovního pole. Na chvíli jsem se dostal na špici a celé další kolo to vydýchával. Ve třetím kole jsem se nějak propadl až na konec skupiny, kde se spokojeně vezl Martin a já tam sotva uvisel. Pak jsem se raději opět vetřel blíže čelu skupiny, kde bylo tempo rovnoměrnější. V předposledním kole jsem se ani nevím jak dostal do malého úniku, ale po chvíli jsme byli dojeti. V posledním kole jsem zkusil nastoupit, aby mi to pak nebylo líto, ale nebylo to k ničemu. Pak už jsem se šetřil na spurta, ale pořád se jelo nějak pomalu. Pak někdo říkal, že se jede ještě jedno kolo. Když se pak začalo spurtovat, byl jsem zavřený na pravé straně a už se nedalo nic dělat. V posledních metrech mě předjel Martin, který byl překvapený ještě víc než já. Mělo se jet na hodinu a jedno kolo, ale výsledný čas byl jen 1 hodina a 2 minuty, průměr 41 km/h. No nic, někteří si zanadávali, ale já jsem byl rád že jsem to uvisel a ani nebyl poslední.
Moc jsem se nezdržoval a vyrazil jsem na cestu domů. Už jenom 70 km…
Nakonec to vyšlo celkem na 185 km, takže opravdu pěkný trénink s jedním hodinovým intervalem o trochu vyšší intenzitě.

Zde jsou ke stažení výsledky závodu, ale jsou zde nepřesnosti. Hlavně v kategorii Ženy.