Jana - Ve středu, trochu netradiční den na závody, jsem vyrazila do slovenského města Bánovce nad Bebravou, kde se konalo Mistrovství republiky pro Českou a Slovenskou republiku. Z domu jsem vyrazila až kolem poledne, jelikož prezentace byla až do 16hod. Cestou pár kilometrů před Bánovcemi nás potkala průtrž mračen, že to ani stěrače nestačily stírat. V Bánovcích jsme objevili parkoviště pro závodníky, vzala jsem si pár eur a šla pro číslo. Po vyzvednutí čísla jsem potkala své soupeřky, trochu jsem s nimi pokecala a šla pojíst své těstoviny. Pojedla jsem a nemizím mi Andy poskládal kolo. V tu dobu už přijel Martin Žačok, který ještě rychle jel pro číslo než úplně ukončí prezentačku. Nakonec přijel s tím, že číslo má a my byli šťastni, že ho dostal. Oblékla jsem se do kombinézy a jeli jsme s Martinem projet trať. Trasa byla vlnitá, snad ani kousek nebyl po rovině. Po otočení na otočce nás dojeli první junioři z Prostejova se kterými jsme se chvíli svezli. Po výjezdu kopce zastavili a my pokračovali dále. Jenže to už Martin viděl, jak nás dojíždí hoší z PSK Whirpool a tak vypálil za nimi. Já jsem si to dojela raději ve svém tempu než se tam teď mačkat. V 18hod jsem se šla postavit do řady na kontrolování kola. První kontrola neprošla tak jsem tedy posouvala hrazdu o centimetr dozadu. Druhá už byla v pořádku a mohla jsem pokračovat ke startu. 18:13 vystartovala žena předemnou a já vyšla dva schody nahoru, postavila kolo, sedla si na kolo a čekala na rozhočího, který řekne "start". A už to přicházelo "5,4,3,2,1...start".18:14 a už jsem byla na trati. Po startu se mi jelo skvěle, kousek před otočkou mne předjela Tereza Huříková, startující o 2 minuty po mne. Hold je někde jinde než já. Ale dle svého času jsem byla doposud spokojená, možná až hodně. Jelo se mi ta první polovina fakt skvěle. Jenže to by nemohla přijít otočka. Po otočce jsem párkrát šlápla a už jsem začala trochu cítit křeče. Hodila jsem tam lehčí převod a přestalo to během chvíle. Jenže každou chvíli se vracely a na 15.km to přišlo. Křeč do pravého lýtka a musela jsem zastavil, protahovat nohu a pak až pokračovat. Jak mne viděli chlapi co stáli na odbočce, že tam stojím a řvů bolestí, tak přiběhli a jestli nechci hodit do cíle. Řekla jsem jim že ne, "Republika se přece nevzdává". Rozjela jsem se a už se zdálo že to bude v pohodě. A najednou přišel další kopec a v půlce kopce to přišlo zase, tentokráte do levého lýtka. Po minutě jsem pokračovala dál a už se jenom modlila, ať mne takové křeče, že bych musela zase zastavit nepotkají kousek před cílem, kde byl také výjezd do vrchu. Naštěstí nepotkaly a v čase 37:49 jsem dojela do cíle hodně sklamaná a naštvaná, že mne to celých 11 let co závodím nepotkalo a teď na mistrovství republiky potká. Ale tak snad už to mám za sebou a příští rok to bude o hodně lepší. Martin Žačok startoval v kategorii juniorů a zkončil na pěkném 50. místě v juniorech. Já dojela na 18. místě. To umístění mělo být lepší, ale co by člověk chtěl, když musí na trati stát několik minut. Cesta zpátky domů byla byla po slovenské straně super, ale hned po nájezdu na českou stranu to bylo čím dál horší. První nás zastavili policisté na kontrolu, to bylo ještě v pohodě, ale čím blíže domů, tím byla větší mlha. Před Jablůnkou nás zastavili polisté podruhé a vzdělili nám, že je ValMez zaplaven a musíme to vzít objížďkou. Ta objížďka nám trvala objet hodinu. V některých úsecích nešlo vidět na 5 metrů, kopce to byly pěkné. Vůbec jsme ani nevěděli kde vyjedeme a už se těšili domů. Po hodině jsme viděli značku Rožnov pod Radhoštěm. Konečně někde, kde to známe. Ale nevěděli jsme kde v Rožnově. Trochu jsme v 23hodin pobloudili v Rožnově a po výjezdu z Rožnova pelášili domů. 23:30 a konečně doma. Cesta to byla šílená, 3,5 hodiny cesty. Katastrofa. Hold opravdu super den. Tak snad to dneska naši Eliťáci Galy a Martin Stančík zmáknou lépe než my.

Výsledky Mistrovství republiky juniorů, juniorek a žen