Sigi - Po tradiční ranní vydatné snídani jsme se vydali na jeden z posledních tréninků. Trasa byla naplánovaná na Gbelce, Bajč Hurbanovo, Komárno a po maďarské straně zpět do Štúrova s tím, že po dojezdu si dáme ještě jeden menší okruh, ať splníme denní dávku 200 km. Tentokrát nám počasí přálo, i když bylo trochu chladněji, foukal nám příjemný vítr do zad, takže cesta na Maďary ubíhala velmi rychle. Už po překročení hranic s Maďarskem jsem vytušil, že dneska to z mé strany žádné velké kvanta kilometrů nebudou, jelikož včerejší trénink byl ještě rapidně znán. Asi tak 30 km před Štúrovem dostal Ládik defekt. Mara se ochotně chopil funkce mechanika a Ládinkovi pomohl s defektem. Se slovy kluci jeďte, nečekejte na nás, my už to dojedeme jsme teda pokračovali, ale při odbočení z hlavní silnice směřující na Budapešť, Míra znejistil, jelikož si nebyl jistý, zda-li si toho Láďa s Marou všimnou, když tam jeli poprvé. S pocitem, že by dojeli až do Budapešti a s tím, že by natočili více kilometrů než my, přišel Stanča s nápadem, že udělá na cestě šipku a bude. Asi po 5 minutách se Stanča vrátil a při otázce Miry, jak to provedl, sdělil, že ji udělal doprostřed cesty, aby to auta nerozjela a že Mara si toho všimne, jelikož spolu deset let tábořili. Miru to sice moc neuklidnilo, ale Stanča nás přesvědčil, že nemusíme mít strach, že je to tutovka. Při navrácení zpět na Slovensko jsem se vydal už na pokoj a Mira se Stančou pokračovali si dát ještě malé kolečko, ať se co nejvíce přiblíží ke 200-stovce. Po chvíli dojeli i Mara s Láďou, tak jsme si mohli oddychnout, že cestu našli a nebloudili někde v Budapešti.