Galy - Soustředění ve Štúrově pro mě končí stejně jako začalo - tedy závodem :o). Včera jsem se tedy časně ráno vydal se Zdeňkem směrem na Bratislavu a Brno. Cesta to bylo dlouhá a potkali jsme na ní všelicos dobrodružného. Letos tradiční "Bíteš" startovala z brněnského výstaviště, ale jinak byla trasa identická jako loni. Po startu v 11:30 nás za velmi příjemného a slunného počasí čekaly hned 2 horské prémie zasebou, takže to nejtěžší přišlo hned v prvních kilometrech. Hned po startu se předemnou začal válet někdo ze Sparty a bylo to vůbec hektické, poněvadž ...

... 2 prémie hned po startu byly velkým lákadlem. Při výjezdu do tradičního "kostkáče", neboli třetího kopce v pořadí, už bylo vše mnohem klidnější. Peleton 140-ti startujících se v prvních kilometrech hodně natáhl a postupně se do něj vraceli první odpadlíci. Ve stoupání za obcí Zastávka se najíždělo na bítešské okruhy a za ním byly dlouhé táhlé horizonty na silném větru, které peloton nadělily na skupinky, které se sjížděly a zase trhaly. Tempo bylo vysoké, ale sil bylo zatím dost. Nicméně kdesi daleko vpředu několik minut před pelotonem už byla odjetá skupinka čtyř jezdců. Během prvního okruhu v Bíteši jsme museli kličkovat a přeskakovat velké a hluboké díry, které po zimě ještě nikdo nespravil. Ve sjezdu to tedy vypadalo jako nějaká nepovedená hra na to, kdo má lepší postřeh. No a sem tam někdo prohrál a šel k zemi :o( Ve druhém kole opět za nejtěžším stoupáním bítešského okruhu jsem se ocitl ve skupince, která se odpojila a sjet hlavní peloton se i přes velkou snahu nás všech nepodařilo. Takže stejná situace jako loni :( Dost mě to namíchlo, ale sám v tom větru neměl nikdo šanci. Na bufetu jsem si od Zdeňka vzal pití a už jsem viděl, že se zezadu blíží nějaký balík. Byla to asi 40-ti členná skupina odpadlíků a lidí, kteří kvůli pádu či defektu vepředu chyběli. Což mě v podstatě potěšilo, protože představa jízdy zbylých asi 60-ti kilometrů v malé skupině mě nelákala. Musím se zmínit o vůli tahat celý tento 2. balík, kterou projevili Libor Pohanka a Luděk Blinka, se kterýma se znám z Moravského poháru, a kteří tady jeli taky hlavně za kvalitním tréninkem. Kluci opravdu tahali a tempo se stupňovalo až do Brna. Tam se začlo jako kdyby taktizovat, ikdyž už nebylo vlastně proč. Pár kilometrů před cílem se to začlo rojit nástupama a tak jsem zkusil štěstí i já a chtěl jsem přijet do cíle sám. To se mi málem podařilo, kdyby mě nedojeli a nepředjel Dostál z Dukly Praha a Toman z Forman týmu. Takže jsem na jarní české klasice, kterou vyhrál Martin Mareš (PSK Whirpool - Author), skočil 68. a potvrdil, že tak brzo na jaře na to ještě nemám, abych se udržel s nejlepšími. Shrnuto a podtrženo jsem z výsledkem spokojen a zazávodil jsem si dostatečně. 160 kilometrů v kopcovitém terénu a silném větru při průměru přes 37 km/h byl kvalitní trénink :o)